Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na YouTube.
Program na letní semestr 2023
| 23. 2. 2023 | MUDr. Ing. Vítězslav Kříha, Ph.D. (Fakultní nemocnice Bulovka) |
GST: Lidský orgán objevený až v 21. století aneb o slinách, polykání a radiační onkologii Sliny. Toto slůvko samo o sobě většinou budí dojem něčeho nepatřičného, něčeho, o čem se nemluví. To je dobrý důvod si o ně podívat mimo jiné i z pohledu fyziky. Jaké city chováte, když na něco či někoho plivnete? Jak se cítíte, když vás někdo přivítá polibkem a máte pocit, že vám navlhčil polovinu obličeje? Pozvali byste si k nedělnímu obědu uslintaného úředníka z Márquezových románů? Chce se vám pomazlit s dogou, buldočkem, ohařem, když tomu pejsánkovi odkapává od mordy cosi slizkého? Zvednout dítěti hračku, když ji předtím důkladně prozkoumalo svými rty? O tom, jaký tělesný výměšek vždy předeslal skrytou přítomnost Vetřelce ani nemluvě. Sednete si do první řady, když vidíte, že přednášející přichází s kávou a je z něj cítit cigareta? Samé negativní emoce? Kdepak. Když se Vám na něco sbíhají sliny, tak se těšíte. A nemusí to být jen jídlo 😉 7. Vzpomeňte si, jak jste bojovali s mikrotenovými sáčky za časů, kdy se nosily roušky. Představte si vášnivý polibek bez slin. A především: Jak se asi polyká bez slin? Sliny jsou důležité, zajímavé a je patřičné si o nich popovídat. Samotný mechanismus polykání stojí za další bližší průzkum. Jak to tělo dělá? Vy se rozhodnete, že polknete, ale když vám sousto uvázne, občas zjistíte, že vlastními vůlí řízenými pohyby už situaci neovládáte. Do obou mechanismů velice výrazně může zasáhnout ozařování zhoubných novotvarů v oblasti hlavy a krku. Pojďme se proto podívat, co fyzika a technika za stávající stavu poznání dokáže nabídnout, aby ozáření nádorů bylo šité na míru každému pacientovi a přitom co možná nejšetrnější ke zdravým tkáním. Protože právě tato snaha a pokrok, který současná technika umožňuje, vedly k tomu, že radiační onkologie využívající důkladných poznatků z anatomie s cílem co nejvyšší dosažitelné kvality života po léčbě, mohla na oplátku rozvinout samotnou anatomii objevem párového orgánu, kterému se až do nedávna podařilo uniknout pozornosti zvídavých anatomů. |
| 2. 3. 2023 | Ing. Jan Kalina (ČEZ) |
Budoucnost energetiky se jmenuje OZE Co vše nám příroda nabízí? Jak to v podmínkách ČR umíme využít a jakou roli sehraje OZE v našem energetickém mixu?. Co vše musí řešit experti z OZE? Chcete se seznámit s našimi zkušenostmi s novými technologiemi? Co připravuje Skupina ČEZ a proč je pro ČR „manželství“ OZE a JE cestou k dosažení energetické soběstačnosti a bezemisní energetické budoucnosti? |
| 9. 3. 2023 | Ing. Bc. Šárka Němcová, Ph.D. a Ing. Josef Šmejkal (FS, ČVUT v Praze, Stavus, a.s.) |
Vývoj očního endoskopu – světlo uchem jehly Chirurgie zadního segmentu oka vyžaduje i zobrazování částí oka, které nelze vidět klasickým operačním mikroskopem. Invazivní endoskopie vyžaduje průměr sondy 23G (0,635mm) a menší. Jak přenést obraz takto malým průměrem je hlavním tématem této přednášky. Dále o tom, jak se rodí přístroj na zelené louce v podmínkách spolupráce průmyslu a univerzity – očekávání, překvapení, úspěchy i kotrmelce. |
| 16. 3. 2023 | doc. Ing. Lukáš Jelínek, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze) |
Principiální limity v klasickém elektromagnetismu Tématika principiálních limitů má v elektromagnetismu dlouhou historii, avšak až v posledních letech zažívá, především díky přístupnosti výpočetních nástrojů, velký rozkvět. Přednáška představí toto téma z hlediska jeho současné formulace a ve všech jeho podobách, od principiálních omezení anténních parametrů, přes materiálová omezení plášťů neviditelnosti až po veličiny, podle kterých máme hodnotit kvalitu magnetických pastí. |
| 23. 3. 2023 | prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
Jak měřit a přitom nezabít Měření v mikrosvětě většinou objekty našeho zájmu zničí, nebo alespoň nevratně poškodí. Přesto byly nalezeny postupy, jak provádět ve světě malých rozměrů alespoň některá nedestruktivní měření. Seznámíme se s Rydbergovými atomy, které slouží jako téměř dokonalé měřící přístroje, s technikou laserového ochlazování, ale i se záludnostmi mikrosvěta, který je pro nás neznámým a často neuchopitelným teritoriem. |
| 30. 3. 2023 | Ing. Bohdan Zronek (ČEZ) |
Budoucnost energetiky se jmenuje Jádro „Proč jsem chodil do školy aneb co vás může potkat v reálném životě… a co všechno jsem se ve škole nestačil naučit. “ Je opravdu Jaderná energetika a OZE budoucností naší energetiky? Proč je pro ČR „manželství“ JE a OZE cestou k dosažení energetické soběstačnosti a bezemisní energetické budoucnosti? Jak jsme na tom s dnešními provozovanými šesti bloky? Co vše musí technici v jaderných elektrárnách řešit? Jakou roli může sehrát výstavba nových standardních bloků a SMR- malých modulárních reaktorů? Může se toto týkat i vás? Pro diskuzi nad mnoha tématy bude otevřen formální i následný neformální prostor 😊. |
| 6. 4. 2023 | Ing. Jan Jakůbek, Ph.D. (Advacam) |
Zobrazování neviditelného: Jak souvisí Higgsův boson s válkou na Ukrajině? Důkaz existence Higgsova bosonu je jedním z nejznámějších výsledků velkého mezinárodního experimentu ATLAS. Jenže kromě zachycení této klíčové elementární částice, vědci v CERNu při přípravě pokusů vyvinuli také velké množství dalších inovativních technologií, které později našly uplatnění v běžném životě. Jednou z nich je i technologie umožňující bezšumovou detekci a vizualizaci jednotlivých částic nebo kvant energie, které vznikají při kolizích primárních částic v urychlovači. Tato zobrazovací technologie je založena na „chytrých“ pixelech, které registrují velké množství informací pro každou jednotlivou zachycenou částici, tedy například i pro foton rentgenového záření. V porovnání se snímačem digitálního fotoaparátu jsou naše pixely tisíckrát komplexnější. Tato nová zobrazovací technologie postupně proniká do mnoha oblastí lidské činnosti: od monitorování radiace ve vesmíru, přes sledování průběhu a úspěšnosti léčby rakoviny, až po analýzy pravosti uměleckých děl nebo nedestruktivní testování energovodů. V přednášce si po krátkém historickém exkurzu ukážeme, co se lze dozvědět o vnitřní stavbě a složení nejrůznějších objektů využijeme-li obyčejný rentgen, pokročilý zobrazovací sensor a přimícháme-li k tomu trochou fyziky. Jak tato práce souvisí s válkou na Ukrajině? Energetická krize, kterou konflikt vyvolal, podnítila zájem o technologie k omezení masivních úniků energií, ke kterým dochází například při jejich přenosu v teplovodech. Ukazuje se, že technický stav letitých potrubí pod všemi krycími a izolačními vrstvami nelze současnými postupy zjistit. Na to je potřeba mít oči supermana. |
| 13. 4. 2023 | Ing. Slavomír Entler, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) |
Lawsonovo kritérium – základ energetického využití jaderné fúze Podmínky, za jakých se může jaderná fúze stát energetickým zdrojem, tři rovnice Lawsonova kritéria (vyrovnání/breakeven, zapálení, inženýrské zapálení), podmínky pro energetické využití reakcí DD, DT, DHe3, a HB. Předloňské úspěchy tokamaku JET a loňský úspěch laserového zařízení NIF. |
| 20. 4. 2023 | prof. Dr. Ing. Karel Pavelka (FSv, ČVUT v Praze) |
Výsledky expedic do zajimavých částí světa z hlediska geomatiky Peru – dokumentace, analýza a ověřování teorií o astronomické orientaci linií a geoglyfů na planině Nazca Grónsko – sledování pohybu vnitrozemského ledovce pomocí radarové družice Tera SAR X a koutových odražečů, využití okřídleného dronu pro pozorování toku čela ledovce Irák / Kurdistán – geodetické metody dokumentace historických objektů a jejich modelování včetně virtuální reality (zejména dokumentace a rekonstrukce svatyně proroka Nahúma v Alkoqoshi) |
| 27. 4. 2023 | Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA (FEL, ČVUT v Praze) |
S energií efektivně: úspory energie v budovách Co je energetická potřeba a spotřeba? Co jsou úspory energie a jak jich lze dosáhnout? Co jsou druhotné a obnovitelné zdroje? Jak rozdělujeme energonositele? Jaké jsou segmenty spotřeby v budovách? Co je to pasivní standard? Jaké jsou nástroje na vyhledávání energetických úspor? K čemu je dobrý PENB (průkaz energetické náročnosti budovy) a energetický audit? Jaká jsou konkrétní opatření energetických úspor? Jaké podoby může mít energetická soběstačnost? |
| 4.5.2023 | Změna v rozvrhu, přednáška se nekoná. | |
| 11.5.2023 | Přednáška se nekoná z důvodu souběhu akcí. | |
| 18. 5. 2023 | RNDr. Petr Zamarovský, CSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
Ve stopách Démokrita Většina antické fyziky patří dnes už jen do muzea. Nicméně existují i výjimky, tou nejpozoruhodnější jsou starověcí atomisté. Mnoho jejich tezí a otázek je výzvou nejen dnešní filosofii ale i vědě. A nejedná se jen o atomismus v úzkém slova smyslu, ale např. i o otázku povahy vakua, teorie vnímání či determinismu a svobody vůle. |
Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.
Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.
Srdečně zveme všechny zájemce
| doc. Ing. Vratislav Fabián, Ph.D. organizátor |
prof. Ing. Ondřej Jiříček, CSc. vedoucí katedry |
