Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na YouTube.
Program na letní semestr 2024
| 22. 2. 2024 | prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
Kouzla rozměrové analýzy Víte, že i bez znalosti podstaty jevů je možné odvodit některé fyzikální zákony? Že díky rozměrové analýze můžeme přemýšlet o procesech na počátku vesmíru? A že rozměry veličin bytostně souvisí s naší soustavou měr a vah, která prošla v roce 2018 zásadní změnou? Víte, že některé fyzikální konstanty byly povýšeny na zákon a jejich hodnotu už nelze měřením zpřesňovat? Jemný úvod do principů, které by měli ovládat nejen vysokoškoláci. |
| 29. 2. 2024 | doc. Mgr. Michal Žák, Ph.D. (MFF, UK) |
Družicová data v meteorologii a klimatologii Meteorologické družice patří dnes už neodmyslitelně k sadě nástrojů umožňujících distanční pozorování atmosféry i zemského povrchu. Ostatně družicové snímky často využívá i široká veřejnost, zejména pak ke sledování oblačnosti a bouří. Dnešní možnosti, které poskytují družice, jsou ale mnohem širší a nacházejí velmi široké uplatnění v meteorologii i klimatologii – od sledování hurikánů přes teplotu mořské vody po sucho nebo rozsah ledovců. A nejen to. Více v přednášce. |
| 7. 3. 2024 | doc. Ing. Václav Křemen, Ph.D., EMBA (Mayo Clinic Rochester, MN, USA) |
Neurofyziologicky založené sledování a modulace stavu mozku u epilepsie: Mozkové implantáty a cloudové mozkové koprocesory Bude představen průběh a předběžné výsledky průlomové studie zaměřené na mozkovou stimulaci u epilepsie. Ukážeme si, jak s využitím pokročilých neurofyziologických metod a mozkových implantátů lze dosáhnout významného pokroku v léčbě této nemoci. Naše přístupy a zjištění jsou zajímavé jak z inženýrského, tak z klinického a translačního hlediska, a nabízejí nové možnosti pro léčbu a pochopení epilepsie. O přednášejícím: doc. Ing. Václav Křemen, Ph.D., EMBA je uznávaným expertem v oblasti biomedicínského inženýrství a neurologie, aktuálně působícím na neurologickém oddělení Mayo Clinic v Rochesteru, MN, USA. Jeho práce se soustředí na aplikaci moderních metod zpracování signálů, umělé inteligence a strojového učení v biomedicínském inženýrství, a zahrnuje rozsáhlý výzkum v oblasti analýzy vícekanálových signálů a jejich časových vzorců, jako je intrakraniální EEG, povrchové EEG, a intrakardiální EKG. Docent Křemen je autorem mnoha vědeckých prací v prestižních odborných časopisech a držitelem řady patentů. Jeho vášeň spočívá v aplikaci výzkumných poznatků do klinické praxe a vývoji nových technologií pro zdravotnický průmysl a techniku. |
| 14. 3. 2024 | Ing. Martin Bíca (ČEZ) |
Tepelný oběh a hlavní regulace jaderného bloku
|
| 21. 3. 2024 | Ing. Michal Novotný, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze) |
Řeč Parkinsona Parkinsonova nemoc má extrémní dopad na kvalitu života ať již pacientů či jejich blízkého okolí. V současné době neexistuje léčba, která by umožnila, byť jen zpomalit postup onemocnění. Brzká diagnóza je extrémně důležitá pro vývoj takové neuroprotektivní léčby. V současné době neexistují dostupné metody, které by umožnily screening široké populace, a proto dochází k diagnóze až v pozdějších fázích, kdy si pacient sám uvědomí příznaky onemocnění. Řeč, jako nejsložitější pohybová lidská činnost, je velmi citlivá na poškození mozku vyvolané Parkinsonovou nemocí a výzkumy ukazují, že je ovlivněna již několik let před samotnou diagnózou. Moderní technologie umožňují změny v řeči objektivně hodnotit a mají tak značný potenciál pro širší screening. Přednáška představí současný stav problematiky hodnocení řeči u Parkinsonovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění. |
| 28. 3. 2024 | prof. Ing. Eduard Hulicius, CSc. (Fyzikální ústav, AV ČR) |
Kvantové tečky – Nobelova cena za chemii v roce 2023 pohledem fyzika Nobelova cena za chemii 2023 byla udělena třem chemikům. Americko–ruskému, -americkému a -francouzsko-tuniskému za „the dicsovery and synthesis of quantum dots“, ale bylo to vlastně za nanočástice. Kvantové tečky (QD), kterých je mnoho druhů, jsou podmnožinou obecných nanočástic, kterých je ještě víc. Jsou to jednoduché objekty z různých materiálů. Jsou buďto volné, nebo uzavřené v jiném materiálu, ale hlavně jsou malé. Fyzikové však za kvantové tečky v pravém slova smyslu pokládají struktury, které vytvářejí potenciálové jámy, v nichž, se díky jejich rozměrům, projevují kvantové vlastnosti elektronů. V těchto případech je rozměr QD určen srovnatelností s de Broglieho vlnovou délkou, která určuje polohu povolené energie elektronu v „kvantových jamách“. |
| 4. 4. 2024 | Mgr. Ondřej Filip, MBA (CZ.NIC) |
Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu Internet je už dnes zcela běžná věc podobně jako elektrika a tekoucí voda. Co je ale v pozadí toho, že Internet celosvětově funguje? Jak vypadá správa Internetu na nejvyšší úrovni? Jak vypadá ceremonie podpisu kořenové zóny Internetu? Přímé svědectví podá jeden ze 14 světových držitelů klíčů od internetové kořenové zóny. |
| 11. 4. 2024 | RNDr. Vladimír Wagner, CSc. (Ústav jaderné fyziky, AV ČR) |
Hmota v nitru supernov a neutronových hvězd Znalost vlastností jaderné hmoty, která se vyskytuje v různých fázích, je klíčová pro pochopení chování supernov a neutronových hvězd. Lze ji studovat výzkumem těchto konečných stádií hvězd ve vesmíru i v laboratoři pomocí srážek velmi těžkých jader urychlených na rychlosti blízké rychlosti světla. Jak v jádře, tak i v neutronových hvězdách, jde o jadernou hmotu ve stavu fermionového degenerovaného plynu. Degenerovaný fermionový plyn a stavová rovnice jaderné hmoty určuje stabilitu neutronové hvězdy a jaká je limitní hmotnost, při které kolabuje v černou díru. Tato je limita označená jako TOV podle jmen fyziků, kteří ji první studovali. Mezi nimi byl i Robert Oppenheimer a tato limita a jeho článek o kolapsu neutronových hvězd do černé díry je zobrazen v excelentním filmu Christophera Nolana Oppenheimer. Právě supernovy nebo splynutí neutronových hvězd jsou také zdrojem těžkých prvků, jako je zlato, olovo nebo uran a thorium. Je tak nutné znát astrofyzikální reakce, které ve hvězdách probíhají. A právě o výzkumu v těchto oblastech si budeme povídat. |
| 18. 04. 2024 | Ing. Silvana Jirotková, Ing. Jan Hejný (ČEZ) |
SMR – Malé modulární reaktory SMR se v mediálním prostoru stalo možná až zneužívaným slovem. Jaká je ale realita těchto slov a kam až sahají ambice ČEZ ve výstavbě SMR? Proč, pokud se jedná o již známou technologii, tak stále žádný v západním světě nestojí? Nestačily by nám v energetice jen velké bloky? Tato témata otevře ředitelka útvaru rozvoj SMR, Silvana Jirotková, a vedoucí útvaru technika, Jan Hejný, na fyzikálním čtvrtku už 18.4. Přijďte si zeptat na to co vás zajímá. |
| 25. 04. 2024 | prof. Dr. Ing. Michal Beneš (FJFI, ČVUT v Praze) |
Dynamika křivek a ploch a její fyzikální aplikace Matematické modely rozhraní nebo poruch v krystalické struktuře materiálů, vírových struktur v tekutinách nebo počítačové zpracování obrazu využívají pohybujících se křivek nebo ploch k popisu podrobností uvedených dějů. Tento popis využívá poznatků dynamiky kontinua, termodynamiky, diferenciální geometrie a teorie nelineárních evolučních parciálních diferenciálních rovnic. V rámci přednášky se seznámíme s pohybovými zákony pro tato rozhraní, jejich matematickým zpracováním a metodami numerického řešení. Představíme aplikace v oblasti matematického modelování prostorové dynamiky a interakce svazku dislokací v materiálech, formování krystalických mikrostruktur a při matematické modelování pohybu vírových struktur v tekutinách. |
| 2. 05. 2024 | Ing. Jiří Beranovský, Ph.D., MBA (FEL, ČVUT v Praze) |
S energií efektivně: Energetická náročnost budov Bydlíte nebo se teprve chystáte stavět nebo si koupit byt? V tom případě by vás měla zajímat energetická náročnost budov. Podíváme se, co je tepelná ochrana budov a k čemu je dobrý pasivní standard. Prozkoumáme nejdůležitější hodnotící parametry stavebních konstrukcí jako jsou součinitel prostupu a přestupu tepla, součinitel tepelné vodivosti a tepelný odpor. Dozvíte se, co je lineární a bodový činitel prostupu tepla a co je průměrný součinitel prostupu tepla budovy. Nejvíce nás bude zajímat potřeba tepla a dodaná energie a zejména pak primární energie a neobnovitelná primární energie. S tím souvisí i nová směrnice EU, které se rafinovaně přezdívá EPBD IV. |
| 16. 05. 2024 | RNDr. MgA. Viktor Hruška, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze) |
Objevování fyzikálních zákonů z dat Obliba strojového učení s podporou fyzikálních znalostí rok od roku roste a stejně tak se množí i zajímavé výsledky v této oblasti. V rámci fyzikálního čtvrtku se podíváme na jednu specifickou kapitolu: objevování parciálních diferenciálních rovnic z dat získaných v simulacích nebo experimentech. Pokusíme se shrnout argumenty, proč by to mohla být budoucnost mnoha oborů, ale taky jestli to není jen marketingový úspěch vcelku známé lineární algebry. Účinkují turbulence, rázové vlny, Tycho Brahe a William Ockham. |
| 23. 05. 2024 | doc. Ing. Slavomír Entler, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) |
Specifické rysy budoucích fúzních elektráren Fúzní elektrárny budou vypadat podobně jako současné jaderné elektrárny. Budou mít ochranný kontejnment, turbínovou halu a chladicí věže. Půjde o jaderné zařízení podléhající podobným předpisům jako jaderné elektrárny. Jaderný ostrov ale bude zcela odlišný. Díky tomu budou mít fúzní elektrárny řadu specifických rysů, které se týkají především paliva, reaktorové technologie, výkonových toků, chladících okruhů, vlastní spotřeby, jaderné bezpečnosti nebo vlivu na životní prostředí. Přednáška vás seznámí s těmi nejdůležitějšími. |
Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.
Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.
Srdečně zveme všechny zájemce
| doc. Ing. Vratislav Fabián, Ph.D. organizátor |
prof. RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D. vedoucí katedry |
