Fyzikální čtvrtky

Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na  YouTube.

 

Program na letní semestr 2021/2022

 

24. 2. 2022 doc. RNDr. Jan Voves, CSc.
(FEL, ČVUT v Praze)
Nanostruktury v elektronice – současné technologie a simulační nástroje
Jak vytvořit nanometrové struktury pro současnou a budoucí elektroniku? Jaké mají tyto struktury vlastnosti a je možné jejich chování nasimulovat na počítači? Dozvíte se, co z toho zvládneme v nově vybudované studentské výzkumné laboratoři Nanolab na katedře mikroelektroniky FEL ČVUT.
3. 3. 2022 prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
(FEL, ČVUT v Praze)
Díra sem, díra tam
Černé díry se postupně staly běžnými objekty ve vesmíru. Existuje ale stále mnoho otázek, které jitří naši zvídavost: Jak je to s energií černé díry? Kam mizí informace padající do černé díry? Je v černé díře látka uzavřená na věky? Jak vznikají charakteristické výtrysky? Pohltí černá díra všechna tělesa z okolí? Jak funguje Penroseův mechanizmus? Co je to Blanfordův-Znajekův mechanizmus? Mají černé díry magnetické pole? A kde všude černé díry jsou? Pokud vás tyto otázky zajímají, je přednáška určena právě pro vás.
10. 3. 2022 Ing. Jan Sova
(Workswell)
Fyzikální souvislosti bezdotykového měření teploty

Problematika bezdotykového měření teploty je založena na snímání tepelného záření ze sledovaného povrchu. K měření se používají optické přístroje – termokamery, citlivé v různých částech spektra dle jejich konstrukce. Přednáška je věnována přehledu metod měření i konstrukce přístrojů.

17. 3. 2022 Mgr. Jiří Sýkora a Ing. Jakub Neterda
(GasNet)
Nové technologie v detekci úniků plynu

Budeme se věnovat porovnání současných metod a nových trendů v oblasti detekce úniků plynu, která je nedílnou součástí kontroly těsnosti plynárenských sítí. Z pohledu detekce ukazuje vhodnost využití jednotlivých technologií od sběru přes vyhodnocení až po zpracování dat o únicích zemního plynu. Dále ukazuje směry ve vývoji detekční techniky a umělé inteligence jako možné náhrady fyzické kontroly, a to i z hlediska nových pravidel a podmínek směřujících k ochraně klimatu v souladu s nařízeními Evropské komise.

24. 3. 2022 Ing. Bohdan Zronek
(ČEZ)
Jádro – (ne)korektní téma

Hostem tohoto Fyzikálního čtvrtku bude Bohdan Zronek – Ředitel divize jaderná energetika, ČEZ, a. s. Je v dnešní době jádro korektní nebo nekorektní téma? Jak jsme na tom s dnešními provozovanými šesti bloky a jakou roli plní a budou plnit v energetickém mixu ČR? Co vše bude muset jaderná energetika v budoucnu řešit? Proč je pro ČR „manželství“ OZE a JE Green i Real Deal cestou k dosažení bezemisní energetické budoucnosti? Na tyto a další témata navážeme neformální besedou.

31. 3. 2022 Ing. Petr Závodský
(ČEZ)
Budoucnost jádra v ČR

Proč stavět nové jaderné bloky? Co to vlastně znamená? Jsme na to připraveni? Co vše je již uděláno a co nás a v jakém harmonogramu čeká? Co musí být splněno, abychom mohli stavět jaderný blok? Jaké budou pracovní příležitosti pro absolventy vysokých škol? A na mnoho dalších dotazů bude připraven Petr Závodský – Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren, ČEZ, a. s.

7. 4. 2022 doc. Ing. Václav Čuba, Ph.D.
(FJFI, ČVUT v Praze)
Radiačně chemická syntéza nanomateriálů

Jaké nástroje a postupy máme k výrobě nanomateriálů pomocí radiačně chemických metod? Jsou tyto metody použitelné i v průmyslovém měřítku? Co je to radiolýza a jaké jsou mechanismy vzniku nanostruktur v poli záření? Dozvíme se, jak připravit nanočástice a koloidy v kapalném prostředí pomocí svazků částic o vysoké energii.

14. 4. 2022 Ing. Jan Vábek
(Fyzikální ústav, AV ČR)
Zdroje a aplikace sekundárního záření a urychlených částic v ELI-Beamlines

Budeme mluvit o světelných impulzech, které otevírají cestu ke zkoumání světa na nejkratších dnes dosažitelných škálách: rozlišení pohybu jednotlivých elektronů v atomech a molekulách. Dalším tématem budou urychlené částice bez nutnosti použití velkých urychlovačů. Co tato zdánlivě rozdílná témata spojuje? Jsou to sekundární zdroje záření a částic v ELI-Beamlines buzené primárním řídícím laserem. V přednášce si představíme jejich fyzikální popis a možné aplikace.

21. 4. 2022 Mgr. MgA. Viktor Hruška, Ph.D.
(FEL, ČVUT v Praze)
Akustický energy harvesting

O tom, zda lze „sklízet“ přebytečnou akustickou energii, kterou uvolňují zdroje kolem nás, kolik jí vlastně je, jaká zařízení bychom takto mohli energeticky živit a na jakém principu harvestory pracují.

28. 4. 2022 Ing. Michal Haubner
(FS, ČVUT v Praze, CERN)
Inženýrský pohled na CERN

Evropská organizace pro jaderný výzkum, CERN, není jenom o fyzice, ale skýtá i pestrou přehlídku technického umu a zajímavostí z mnoha oborů. Pohledem inženýra prozkoumáme CERNský komplex urychlovačů se zaměřením na Large Hadron Collider, LHC. Probereme si stěžejní komponenty LHC a multidisciplinární problematiku s nimi spojenou, jež vede na zajímavá technická řešení. Na závěr si přiblížíme vakuový systém LHC a jev dynamického vakua, který je jednou z mnoha výzev pro plánovaný upgrade High-Luminosity LHC.

5. 5. 2022 Jan Spratek
(Planetárium Praha)
Česko jako významný vesmírný hráč?

O letu Vladimíra Remka, Magionů nebo plyšového krtečka jste již určitě slyšeli, ale jak je na tom současný stav úspěchů pod českou vlajkou? Přes 60 českých firem v současnosti pracuje na hardwarových a softwarových řešeních pro nosné rakety, družice nebo pozemní segmenty. České výzkumné ústavy a instituce se čím dál více podílejí na přípravách misí a zpracování dat z kosmických sond. Je zkrátka na co být pyšní a na co se těšit. A jak se do tohoto dění může zapojit každý z nás?

12. 5. 2022 prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc.
(FEL, ČVUT v Praze)
Holografický princip

Princip holografie objevil Denis Gabor v roce 1948. Od té doby představa zaznamenat informace o vícerozměrném objektu na méněrozměrném médiu získala na velké atraktivitě. Ukázalo se, že povrch černé díry by mohl být hologramem nesoucím informace o jejím nitru. Nemůže být nakonec celý vesmír jen holografickou projekcí? Pokud ano, kde je holografické plátno, na němž je zapsána informace o všem, co se ve vesmíru děje? Není ani vyloučeno, že holografický princip by mohl být řešením pro spojení obecné relativity s kvantovou teorií.

19. 5. 2022 RNDr. Tomáš Svoboda
(Stellar Exploration EU)
První synchronní družice Marsu a její česká stopa

Americko-česká firma Stellar Exploration se účastní přípravy první družice, která bude obíhat kolem Marsu na synchronní dráze. Bude se zabývat snímkováním marťanského počasí a retranslací dat z přístrojů na povrchu Marsu. Naším příspěvkem bude velmi náročný pohon, který musí družici zpomalit o 2 km/s z meziplanetární dráhy na orbitu, a systém řízení elektrické energie. V přednášce se zaměříme zejména na fyzikální principy týkající se této mise, a to včetně volby dráhy, pohonu a snímkování.

Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.

Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.

 

 

 

Srdečně zveme všechny zájemce

 

Ing. Vratislav Fabián, Ph.D.
organizátor
prof. Ing. Ondřej Jiříček, CSc.
vedoucí katedry