Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Přímý přenos přednášek sledujte zde.
Program na letní semestr 2020
| 20. 2. 2020 | Ing. Petr Závodský (ČEZ) | Nové jaderné zdroje ČR Jaká je naše státní energetická koncepce a jaká je současná situace v oblasti jaderné energetiky v Evropě a ve světě? Jak pokračují přípravy výstavby nových jaderný zdrojů v ČR? Na tyto i další ožehavé otázky odpoví Ing. Petr Závodský (Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren, Generální ředitel a předseda představenstva Elektrárny Dukovany II). |
| 27. 2. 2020 | doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. (MFF UK v Praze) | Riemannova hypotéza a co o ní víme Riemannova hypotéza odolává snahám nejlepších matematiků o její důkaz či vyvrácení už více než 160 let. Tento svatý grál matematiky je jedním ze sedmi takzvaných Problémů milénia, které v roce 2000 byly zformulovány v americkém Clayově matematickém institutu s cílem pojmenovat nejdůležitější výzvy matematiky přelomu tisíciletí. Zdánlivě abstraktní tvrzení o tom, jak by měly být rozloženy kořeny jedné z matematických funkcí, má překvapivé důsledky nejen pro teorii prvočísel, jejich rozložení a odhad jejich počtu, ale zasahuje také do moderních oblastí současné algebry, a dokonce i kvantové fyziky. V přednášce se dotkneme všech těchto aspektů Riemannova problému i toho, jak to všechno souvisí se šifrováním, kódováním a internetovou bezpečností, a jaké důsledky pro ni by mohlo vyřešení Riemannovy záhady přinést. |
| 5. 3. 2020 | RNDr. Libor Šachl (MFF UK v Praze) | Oceány a jejich numerické modelování Nejprve se seznámíme s povrchovou a hlubinnou cirkulací v oceánu. Pak se budeme věnovat numerickým modelům oceánského proudění. Vysvětlíme si, na čem jsou založeny a na závěr si ukážeme výsledky z několika numerických simulací. |
|
12. 3. 2020
PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI |
Milan Halousek (Česká kosmická kancelář) | Kalendář pilotované kosmonautiky 2019 V právě uplynulém roce se toho v pilotované kosmonautice událo velice mnoho zajímavého a důležitého. Paluba Mezinárodní vesmírné stanice zažila návštěvu ruského humanoidního robota Fjodora i prvního kosmonauta ze Spojených arabských emirátů. Proběhlo mimořádně velké množství výstupů do volného vesmírného prostoru, včetně prvního čistě ženského výstupu, a k ISS se připojila celá řada kosmických lodí. Mimo jiné i první exemplář nové dopravní lodě Crew Dragon společnosti Space X. V létě minulého roku jsme si připomněli 50. výročí od okamžiku, kdy první pozemšťan otisknul svoji stopu do měsíčního prachu. A nový americký program návratu na Měsíc ponese jméno Artemis, a v roce 2024 by v jeho rámci měl na měsíčním povrchu přistát „Druhý první muž a první žena“. Zemřelo i několik významných osobností kosmonautiky – první člověk, který pobýval ve volném vesmíru, první německý kosmonaut, jedna z žen, která se mohla stát americkou astronautkou, nebo význačný český vědec. Kosmonautikou v roce 2019 vás provede Milan Halousek z České astronomické společnosti. |
|
19. 3. 2020
PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI |
prof. Ing. Vítězslav Benda, CSc. (FEL ČVUT ) | Současná fotovoltaika – mýty, fakta a trendy Fotovoltaika je v současné době jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Za posledních 20 let pokrok v technologii vedl k impozantnímu snížení ceny fotovoltaických modulů a dalších komponentů, zvýšení účinnosti a výraznému zlepšení spolehlivosti a výnosu systému, což se projevilo v následném poklesu ceny vyráběné elektřiny. Pro další rozvoj je důležité odpovědět na otázky: Za jakých podmínek bude fotovoltaika konkurenceschopná bez jakýchkoliv dotací? Jaká jsou kritéria a limity pro materiály a technologie pro výrobu fotovoltaických modulů a dalších komponentů fotovoltaických elektráren? |
|
26. 3. 2020
PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI |
Mgr. Jan Veselý (Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy) | Rudá atmosféra Na povrchu Marsu dnes voda v kapalném skupenství z fyzikálních důvodů být nemůže. Víme, že za to může příliš řídká atmosféra – Mars ji postupně ztrácí. Ukázalo se, že nízká gravitace je v tom (téměř) nevinně. Příčina je mnohem složitější, než se zdálo, a našly ji teprve nedávno sondy MAVEN a Mars Express. Od roku 2016 zkoumá atmosféru Marsu také evropsko-ruská sonda TGO. Zajímavé jsou i optické vlastnosti rudé atmosféry. Plynný obal nám o planetě prozradí daleko více, než bychom na první pohled čekali. Volné pokračování přednášky Všichni na Mars! |
|
2. 4. 2020
PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI |
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL ČVUT) | Na dlouhých vlnách Astronomie už dlouho k pozorování nevyužívá jen světlo. Jak vypadá vesmír v rádiovém, mikrovlnném a infračerveném oboru? Pojďme pohlédnout do nejchladnějších zákoutí vesmíru, tam, kde vznikají hvězdy a planety a kde se rodí první jednoduché organické molekuly. Jaké detektory máme při pozorování blízkého i vzdáleného vesmíru k dispozici? A musíme vždy pozorovat jen daleko za hranicemi zemské atmosféry? |
| 9. 4. 2020 | Ing. Michal Marčišovský, Ph.D. (Fyzikální ústav, AV ČR, v.v.i., CERN, FJFI ČVUT) | Nukleosyntéza aneb odkud se vzaly chemické prvky ve vesmíru Tématem přednášky je původ a evoluce chemických prvků ve vesmíru. První část se zabývá nukleosyntézou po Velkém třesku, evolucí hvězd malé hmotnosti a v nich probíhajícími reakcemi termojaderné fúze a také procesy s dalekosáhlými důsledky pro chemickou pestrost vesmíru, které se odehrávají v jejich obálkách v období, než se odeberou na hvězdný hřbitov. Druhá část je věnována procesům v jádrech těžkých hvězd a jejich smrtí. |
| 16. 4. 2020 | doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu, AV ČR, v.v.i., FJFI ČVUT ) | Termojaderná fúze: principy, problémy a novinky Přestože termojaderná fúze představuje jeden ze základních procesů pozorovaných ve Vesmíru, lidská technika ji stále ještě nezvládla. V přednášce nejprve krátce vysvětlíme, jak vlastně fúze funguje, a poté se zaměříme na myšlenky aplikované při zvládání termojaderné fúze i na příčiny našich dosavadních neúspěchů. Podrobně se budeme věnovat projektu ITER, jeho základním parametrům a pokroku při jeho výstavbě. |
| 23. 4. 2020 | Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat. (Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.) | Honba za druhou Zemí Polovina loňské Novelovy ceny byla udělena za objev první exoplanety obíhající hvězdu podobnou Slunci. Od tohoto objevu v roce 1995 bylo objeveno kolem 4000 exoplanet. Nyní se dostáváme do fáze poznávání těchto nových světů a ptáme se, jak vlastně vypadají, zda mají pevný povrch jako Země, nebo jsou spíše podobné našemu Jupiteru a zda může na některých existovat život. Seminář shrne aktuální stav a poslední výsledky výzkumu exoplanet a představí také nejnovější objevy ondřejovské skupiny. |
| 30. 4. 2020 | Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.) | Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné Bennu a Ryugu jsou malé blízkozemní planetky, v posledních letech zkoumané kosmickými sondami Osiris-REX a Hayabusa 2. Obě patří mezi tzv. uhlíkaté nebo také primitivní planetky – materiál, kterým jsou tvořeny, prošel od doby vzniku sluneční soustavy vůbec nejmenším přetvořením. Nejdůležitějším úkolem obou sond je dovézt na Zemi vzorky materiálu, který budeme zkoumat teprve za několik let. I přesto již zjistily o těchto světech mnoho zajímavého a překvapivého. |
| 7. 5. 2020 | RNDr. Jiří Grygar, CSc. (Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.) | Nobelovy ceny za fyziku 2019 Laureáty Nobelových cen v loňském roce se stali astrofyzikové James Peebles za kosmologii a Michel Mayor spolu s Didierem Quelozem za objev první exoplanety. Zásluhou téměř půlstoleté činnosti prof. Peeblese se kosmologie z tehdejší dojmologie stala integrální součástí moderní astronomie. Objev švýcarských astronomů na francouzském dalekohledu v r. 1965 byl výsledkem konstrukce ultrapřesného astronomického spektrografu a správné strategie při hledání pozorovacího důkazu na středně velkém dalekohledu o průměru 1,9 m. Dnes jde o obor, v němž máme poměrně přesné údaje o téměř 5 tis. exoplanetách. Oba astronomové se stále významně podílejí na této revoluci. |
| 14. 5. 2020 | RNDr. Jakub Velímský, Ph.D. (MFF UK v Praze) | Elektrické a magnetické pole v oceánech Slaná mořská voda je dobrým elektrickým vodičem. Interakcí oceánského proudění s geomagnetickým polem tak vznikají elektromagnetické signály, které se dále šíří atmosférou i zemským nitrem. Dokážeme tyto elektromagnetické stopy oceánů změřit na geomagnetických observatořích, podmořských kabelech, nebo dokonce na oběžné dráze? Umíme je modelovat? A je to vůbec k něčemu dobré? |
Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.
Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit.
Srdečně zveme všechny zájemce
| Ing. Vratislav Fabián, Ph.D. organizátor |
prof. RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D. vedoucí katedry |
