Fyzikální čtvrtky

Problematika bezdotykového měření teploty je založena na snímání tepelného záření ze sledovaného povrchu. K měření se používají optické přístroje – termokamery, citlivé v různých částech spektra dle jejich konstrukce. Přednáška je věnována přehledu metod měření i konstrukce přístrojů.

Budeme se věnovat porovnání současných metod a nových trendů v oblasti detekce úniků plynu, která je nedílnou součástí kontroly těsnosti plynárenských sítí. Z pohledu detekce ukazuje vhodnost využití jednotlivých technologií od sběru přes vyhodnocení až po zpracování dat o únicích zemního plynu. Dále ukazuje směry ve vývoji detekční techniky a umělé inteligence jako možné náhrady fyzické kontroly, a to i z hlediska nových pravidel a podmínek směřujících k ochraně klimatu v souladu s nařízeními Evropské komise.

Hostem tohoto Fyzikálního čtvrtku bude Bohdan Zronek – Ředitel divize jaderná energetika, ČEZ, a. s. Je v dnešní době jádro korektní nebo nekorektní téma? Jak jsme na tom s dnešními provozovanými šesti bloky a jakou roli plní a budou plnit v energetickém mixu ČR? Co vše bude muset jaderná energetika v budoucnu řešit? Proč je pro ČR „manželství“ OZE a JE Green i Real Deal cestou k dosažení bezemisní energetické budoucnosti? Na tyto a další témata navážeme neformální besedou.

Proč stavět nové jaderné bloky? Co to vlastně znamená? Jsme na to připraveni? Co vše je již uděláno a co nás a v jakém harmonogramu čeká? Co musí být splněno, abychom mohli stavět jaderný blok? Jaké budou pracovní příležitosti pro absolventy vysokých škol? A na mnoho dalších dotazů bude připraven Petr Závodský – Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren, ČEZ, a. s.

Jaké nástroje a postupy máme k výrobě nanomateriálů pomocí radiačně chemických metod? Jsou tyto metody použitelné i v průmyslovém měřítku? Co je to radiolýza a jaké jsou mechanismy vzniku nanostruktur v poli záření? Dozvíme se, jak připravit nanočástice a koloidy v kapalném prostředí pomocí svazků částic o vysoké energii.

Budeme mluvit o světelných impulzech, které otevírají cestu ke zkoumání světa na nejkratších dnes dosažitelných škálách: rozlišení pohybu jednotlivých elektronů v atomech a molekulách. Dalším tématem budou urychlené částice bez nutnosti použití velkých urychlovačů. Co tato zdánlivě rozdílná témata spojuje? Jsou to sekundární zdroje záření a částic v ELI-Beamlines buzené primárním řídícím laserem. V přednášce si představíme jejich fyzikální popis a možné aplikace.

O tom, zda lze „sklízet“ přebytečnou akustickou energii, kterou uvolňují zdroje kolem nás, kolik jí vlastně je, jaká zařízení bychom takto mohli energeticky živit a na jakém principu harvestory pracují.

Evropská organizace pro jaderný výzkum, CERN, není jenom o fyzice, ale skýtá i pestrou přehlídku technického umu a zajímavostí z mnoha oborů. Pohledem inženýra prozkoumáme CERNský komplex urychlovačů se zaměřením na Large Hadron Collider, LHC. Probereme si stěžejní komponenty LHC a multidisciplinární problematiku s nimi spojenou, jež vede na zajímavá technická řešení. Na závěr si přiblížíme vakuový systém LHC a jev dynamického vakua, který je jednou z mnoha výzev pro plánovaný upgrade High-Luminosity LHC.

O letu Vladimíra Remka, Magionů nebo plyšového krtečka jste již určitě slyšeli, ale jak je na tom současný stav úspěchů pod českou vlajkou? Přes 60 českých firem v současnosti pracuje na hardwarových a softwarových řešeních pro nosné rakety, družice nebo pozemní segmenty. České výzkumné ústavy a instituce se čím dál více podílejí na přípravách misí a zpracování dat z kosmických sond. Je zkrátka na co být pyšní a na co se těšit. A jak se do tohoto dění může zapojit každý z nás?

Princip holografie objevil Denis Gabor v roce 1948. Od té doby představa zaznamenat informace o vícerozměrném objektu na méněrozměrném médiu získala na velké atraktivitě. Ukázalo se, že povrch černé díry by mohl být hologramem nesoucím informace o jejím nitru. Nemůže být nakonec celý vesmír jen holografickou projekcí? Pokud ano, kde je holografické plátno, na němž je zapsána informace o všem, co se ve vesmíru děje? Není ani vyloučeno, že holografický princip by mohl být řešením pro spojení obecné relativity s kvantovou teorií.

Americko-česká firma Stellar Exploration se účastní přípravy první družice, která bude obíhat kolem Marsu na synchronní dráze. Bude se zabývat snímkováním marťanského počasí a retranslací dat z přístrojů na povrchu Marsu. Naším příspěvkem bude velmi náročný pohon, který musí družici zpomalit o 2 km/s z meziplanetární dráhy na orbitu, a systém řízení elektrické energie. V přednášce se zaměříme zejména na fyzikální principy týkající se této mise, a to včetně volby dráhy, pohonu a snímkování.