Fyzikální čtvrtky

Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Přímý přenos přednášek sledujte zde.

Program na letní semestr 2020

 

20. 2. 2020 Ing. Petr Závodský (ČEZ) Nové jaderné zdroje ČR
Jaká je naše státní energetická koncepce a jaká je současná situace v oblasti jaderné energetiky v Evropě a ve světě? Jak pokračují přípravy výstavby nových jaderný zdrojů v ČR? Na tyto i další ožehavé otázky odpoví Ing. Petr Závodský (Ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren, Generální ředitel a předseda představenstva Elektrárny Dukovany II). 
27. 2. 2020 doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. (MFF UK v Praze) Riemannova hypotéza a co o ní víme
Riemannova hypotéza odolává snahám nejlepších matematiků o její důkaz či vyvrácení už více než 160 let. Tento svatý grál matematiky je jedním ze sedmi takzvaných Problémů milénia, které v roce 2000 byly zformulovány v americkém Clayově matematickém institutu s cílem pojmenovat nejdůležitější výzvy matematiky přelomu tisíciletí. Zdánlivě abstraktní tvrzení o tom, jak by měly být rozloženy kořeny jedné z matematických funkcí, má překvapivé důsledky nejen pro teorii prvočísel, jejich rozložení a odhad jejich počtu, ale zasahuje také do moderních oblastí současné algebry, a dokonce i kvantové fyziky. V přednášce se dotkneme všech těchto aspektů Riemannova problému i toho, jak to všechno souvisí se šifrováním, kódováním a internetovou bezpečností, a jaké důsledky pro ni by mohlo vyřešení Riemannovy záhady přinést.
5. 3. 2020 RNDr. Libor Šachl (MFF UK v Praze) Oceány a jejich numerické modelování
Nejprve se seznámíme s povrchovou a hlubinnou cirkulací v oceánu. Pak se budeme věnovat numerickým modelům oceánského proudění. Vysvětlíme si, na čem jsou založeny a na závěr si ukážeme výsledky z několika numerických simulací.
12. 3. 2020

PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI

Milan Halousek (Česká kosmická kancelář) Kalendář pilotované kosmonautiky 2019
V právě uplynulém roce se toho v pilotované kosmonautice událo velice mnoho zajímavého a důležitého. Paluba Mezinárodní vesmírné stanice zažila návštěvu ruského humanoidního robota Fjodora i prvního kosmonauta ze Spojených arabských emirátů. Proběhlo mimořádně velké množství výstupů do volného vesmírného prostoru, včetně prvního čistě ženského výstupu, a k ISS se připojila celá řada kosmických lodí. Mimo jiné i první exemplář nové dopravní lodě Crew Dragon společnosti Space X. V létě minulého roku jsme si připomněli 50. výročí od okamžiku, kdy první pozemšťan otisknul svoji stopu do měsíčního prachu. A nový americký program návratu na Měsíc ponese jméno Artemis, a v roce 2024 by v jeho rámci měl na měsíčním povrchu přistát „Druhý první muž a první žena“. Zemřelo i několik významných osobností kosmonautiky – první člověk, který pobýval ve volném vesmíru, první německý kosmonaut, jedna z žen, která se mohla stát americkou astronautkou, nebo význačný český vědec.  Kosmonautikou v roce 2019 vás provede Milan Halousek z České astronomické společnosti.
19. 3. 2020

PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI

prof. Ing. Vítězslav Benda, CSc. (FEL ČVUT ) Současná fotovoltaika – mýty, fakta a trendy
Fotovoltaika je v současné době jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Za posledních 20 let pokrok v technologii vedl k impozantnímu snížení ceny fotovoltaických modulů a dalších komponentů, zvýšení účinnosti a výraznému zlepšení spolehlivosti a výnosu systému, což se projevilo v následném poklesu ceny vyráběné elektřiny. Pro další rozvoj je důležité odpovědět na otázky:
Za jakých podmínek bude fotovoltaika konkurenceschopná bez jakýchkoliv dotací?
Jaká jsou kritéria a limity pro materiály a technologie pro výrobu fotovoltaických modulů a dalších komponentů fotovoltaických elektráren?
26. 3. 2020

PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI

Mgr. Jan Veselý (Hvězdárna a planetárium hl. města Prahy) Rudá atmosféra
Na povrchu Marsu dnes voda v kapalném skupenství z fyzikálních důvodů být nemůže. Víme, že za to může příliš řídká atmosféra – Mars ji postupně ztrácí. Ukázalo se, že nízká gravitace je v tom (téměř) nevinně. Příčina je mnohem složitější, než se zdálo, a našly ji teprve nedávno sondy MAVEN a Mars Express. Od roku 2016 zkoumá atmosféru Marsu také evropsko-ruská sonda TGO. Zajímavé jsou i optické vlastnosti rudé atmosféry. Plynný obal nám o planetě prozradí daleko více, než bychom na první pohled čekali. Volné pokračování přednášky Všichni na Mars!
2. 4. 2020

PŘESUNUTO – OPATŘENÍ PROTI ŠÍŘENÍ KORONAVIRU, TERMÍN BUDE URČEN POZDĚJI

prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL ČVUT) Na dlouhých vlnách
Astronomie už dlouho k pozorování nevyužívá jen světlo. Jak vypadá vesmír v rádiovém, mikrovlnném a infračerveném oboru? Pojďme pohlédnout do nejchladnějších zákoutí vesmíru, tam, kde vznikají hvězdy a planety a kde se rodí první jednoduché organické molekuly. Jaké detektory máme při pozorování blízkého i vzdáleného vesmíru k dispozici? A musíme vždy pozorovat jen daleko za hranicemi zemské atmosféry?
9. 4. 2020 Ing. Michal Marčišovský, Ph.D. (Fyzikální ústav, AV ČR, v.v.i., CERN, FJFI ČVUT) Nukleosyntéza aneb odkud se vzaly chemické prvky ve vesmíru
Tématem přednášky je původ a evoluce chemických prvků ve vesmíru. První část se zabývá nukleosyntézou po Velkém třesku, evolucí hvězd malé hmotnosti a v nich probíhajícími reakcemi termojaderné fúze a také procesy s dalekosáhlými důsledky pro chemickou pestrost vesmíru, které se odehrávají v jejich obálkách v období, než se odeberou na hvězdný hřbitov. Druhá část je věnována procesům v jádrech těžkých hvězd a jejich smrtí.
16. 4. 2020 doc. RNDr. Jan Mlynář, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu, AV ČR, v.v.i., FJFI ČVUT ) Termojaderná fúze: principy, problémy a novinky
Přestože termojaderná fúze představuje jeden ze základních procesů pozorovaných ve Vesmíru, lidská technika ji stále ještě nezvládla. V přednášce nejprve krátce vysvětlíme, jak vlastně fúze funguje, a poté se zaměříme na myšlenky aplikované při zvládání termojaderné fúze i na příčiny našich dosavadních neúspěchů. Podrobně se budeme věnovat projektu ITER, jeho základním parametrům a pokroku při jeho výstavbě.
23. 4. 2020 Bc. Petr Kabáth, Dr. rer. nat. (Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.) Honba za druhou Zemí
Polovina loňské Novelovy ceny byla udělena za objev první exoplanety obíhající hvězdu podobnou Slunci. Od tohoto objevu v roce 1995 bylo objeveno kolem 4000 exoplanet. Nyní se dostáváme do fáze poznávání těchto nových světů a ptáme se, jak vlastně vypadají, zda mají pevný povrch jako Země, nebo jsou spíše podobné našemu Jupiteru a zda může na některých existovat život. Seminář shrne aktuální stav a poslední výsledky výzkumu exoplanet a představí také nejnovější objevy ondřejovské skupiny.
30. 4. 2020 Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. (Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.) Bennu a Ryugu – světy z doby kamenné
Bennu a Ryugu jsou malé blízkozemní planetky, v posledních letech zkoumané kosmickými sondami Osiris-REX a Hayabusa 2. Obě patří mezi tzv. uhlíkaté nebo také primitivní planetky – materiál, kterým jsou tvořeny, prošel od doby vzniku sluneční soustavy vůbec nejmenším přetvořením. Nejdůležitějším úkolem obou sond je dovézt na Zemi vzorky materiálu, který budeme zkoumat teprve za několik let. I přesto již zjistily o těchto světech mnoho zajímavého a překvapivého.
7. 5. 2020 RNDr. Jiří Grygar, CSc. (Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.) Nobelovy ceny za fyziku 2019
Laureáty Nobelových cen v loňském roce se stali astrofyzikové James Peebles za kosmologii a Michel Mayor spolu s Didierem Quelozem za objev první exoplanety. Zásluhou téměř půlstoleté činnosti prof. Peeblese se kosmologie z tehdejší dojmologie stala integrální součástí moderní astronomie. Objev švýcarských astronomů na francouzském dalekohledu v r. 1965 byl výsledkem konstrukce ultrapřesného astronomického spektrografu a správné strategie při hledání pozorovacího důkazu na středně velkém dalekohledu o průměru 1,9 m. Dnes jde o obor, v němž máme poměrně přesné údaje o téměř 5 tis. exoplanetách. Oba astronomové se stále významně podílejí na této revoluci.
14. 5. 2020 RNDr. Jakub Velímský, Ph.D. (MFF UK v Praze) Elektrické a magnetické pole v oceánech
Slaná mořská voda je dobrým elektrickým vodičem. Interakcí oceánského proudění s geomagnetickým polem tak vznikají elektromagnetické signály, které se dále šíří atmosférou i zemským nitrem. Dokážeme tyto elektromagnetické stopy oceánů změřit na geomagnetických observatořích, podmořských kabelech, nebo dokonce na oběžné dráze? Umíme je modelovat? A je to vůbec k něčemu dobré?

Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.

Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit.

Srdečně zveme všechny zájemce

 

Ing. Vratislav Fabián, Ph.D.
organizátor
prof. RNDr. Bohuslav Rezek, Ph.D.
vedoucí katedry