Fyzikální čtvrtky

První zprávy o vzplanutí „nových hvězd“ máme z doby před více než dvěma tisíci let, přesto nás od prvního fyzikálně relaventního vysvětlení výbuchu supernovy dělí méně než sto let. Jak se za tu dobu změnilo naše chápání jedinečných procesů, které výbuch supernov provázejí? Proč zlato navzdory všeobecnému přesvědčení nevyrobily supernovy? Na tyto a mnohé další otázky odpovíme v předášce, věnované závěrečným stádiím některých exotických hvězd.

Nad našimi hlavami nelétá již pouze Mezinárodní vesmírná stanice ISS, ale i úplně nová čínská stanice Tiangong. Nový ruský modul Nauka po nekonečných odkladech startu konečně rozšířil vědecké vybavení ISS, a nové americké solární panely iRosa přinesly stanici vyšší dodávku energie. K ISS se připojila celá řada lodí s nákladem i posádkou, proběhlo několik výstupů do volného kosmu z ruského i amerického segmentu stanice. Čtyřmístné posádky misí CrewDragon rozšířili počet stálých obyvatel ISS na sedm, s trojicí na čínské stanici tak žije ve vesmíru dlouhodobě již desítka pozemšťanů. Na hranici kosmického prostoru se vydaly i první dvě turistické výpravy – s nejmladším i nejstarším člověkem, který se kdy nad Kármánovu hranici podíval. Tento svět ale bohužel opustilo i několik kosmonautů a osobností, s lety do vesmíru těsně spojenými. S velkým smutkem jsme přijali zprávy o tom, že zemřeli přední čeští odborníci a popularizátoři kosmonautiky Marcel Grun a Karel Pacner. Připomněli jsme si 10. výročí ukončení letů amerických raketoplánů, 50. výročí tragické smrti posádky Sojuzu 11 i takzvanou „Nedělinovu katastrofu“, od které uplynulo 60 roků. Ve vesmíru i na Zemi se toho prostě pořád hodně děje! Kosmonautikou uplynulých 12 měsíců vás provede Milan Halousek z Astronautické sekce České astronomické společnosti.

Začátek 21. století je charakterizován mohutným nárůstem poznatků o fungování makrokosmu a mikrokosmu i lidského mozku. Mezi poměrně dynamicky se rozvíjející oblastí výzkumu v moderní medicíně patří neuropsychiatrické choroby mozku a možnosti jejich léčby. Ty jsme svou povahou, ale především historicky, zvyklí rozdělovat na neurologická a psychiatrická. Z hlediska léčebného jsou tyto obory neoddělitelné. Fyzikální zkoumání dějů v centrální nervové soustavě má své jisté a pevné místo podobně jako popis podstaty biologických a chemických dějů. V této přednášce se seznámíme se základními možnosti fyzikální léčby neuropsychiatrických stavů.

Existuje pátá interakce? Je vesmír konečný? Základy kvantového internetu položeny. Nitro obřích planet. Změny rotace Země. Od egyptských pyramid k mionovému tomografu. Magnetické póly na výletě. Sluneční CNO cyklus.

Společně se seznámíme s prací provozních a kontrolních fyziků a projdeme si cestu jaderného paliva od jeho návrhu až k vyvezení do skladu použitého paliva.

Již jeden měsíc po objevu paprsků X W. C. Roentgenem použil E. H. Gurbée dne 29. 1. 1886 záření X při pokusu o léčbu rakoviny prsu. První skutečné vyléčení rakoviny bylo dosaženo v roce 1903 kontaktní aplikací radia objeveného o 5 let dříve Marií Curie-Sklodowskou. Od té doby až po dnešek prodělala léčba ionizujícím zářením překotný vývoj. Některé její způsoby byly zcela opuštěny, jiné nahrazeny modernějšími metodami, další patří dosud k jedněm z nejúčinnějších zbraní v léčbě zhoubných nádorů. V této přednášce si přiblížíme moderní metody teleterapie, což je část radioterapie, při níž se zdroj ionizujícího záření nalézá vně ozařované tkáně a v definované vzdálenosti od povrchu těla pacienta. Po krátkém historickém úvodu se seznámíme se současnými metodami fotonové a elektronové terapie. Poté obrátíme naši pozornost k hadronové terapii, která v posledních desetiletích prodělala bouřlivý vývoj a v současnosti představuje nejpokročilejší teleterapeutickou ozařovací metodu. Vedle radioterapie nabitými hadrony se budeme krátce věnovat rovněž současným možnostem neutronové radioterapie. V závěru se dotkneme nejnovějších vývojových trendů, jaké představuje FLASH terapie a terapie submilimetrovými svazky. Metody, které se aktuálně nacházejí spíše ještě v experimentální fázi, nicméně klinické studie na lidských pacientech již probíhají.