Fyzikální čtvrtky jsou volný cyklus přednášek a seminářů, které pořádá katedra fyziky FEL-ČVUT pro studenty, jejich učitele a odborné pracovníky i širší veřejnost. Další informace najdete na Facebooku. Záznamy přednášek najdete také na YouTube.
Program na zimní semestr 2022/2023
| 22. 9. 2022 | Milan Halousek (Česká kosmická kancelář) |
Kalendář pilotované kosmonautiky 2021 – 2022 Za posledních dvanáct měsíců se toho v pilotované kosmonautice odehrálo velice mnoho. Nad našimi hlavami nelétá již pouze Mezinárodní vesmírná stanice ISS, ale i postupně se rozšiřující čínská stanice Tiangong. Do vesmíru se podívaly první tři turistické mise, ale i ruští filmaři, kteří na palubě ISS natáčeli nový film. Uskutečnila se celá řada amerických i ruských výstupů do volného kosmu z ISS, i čínských z jejich stanice. Stalo se i několik dramatických a nebezpečných událostí. A do vesmíru vylétl i český Hurvínek! Tento svět ale bohužel opustilo i několik kosmonautů a osobností s vesmírem těsně spojených. S velkým smutkem jsme přijali zprávy o tom, že zemřeli přední čeští odborníci a popularizátoři kosmonautiky Boris Valníček a Jaroslav Sýkora. Pilotovanou i nepilotovanou kosmonautiku bohužel také velmi ovlivňovala probíhající válka na Ukrajině. Ve vesmíru i na Zemi se toho prostě pořád hodně děje! Kosmonautikou uplynulých 12 měsíců vás provede Milan Halousek z Astronautické sekce České astronomické společnosti. |
| 29. 9. 2022 | Ing. Radek Mařík, CSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
Modelování společnosti a jejího vývoje: experimenty s exaktním přístupem, kyber-egyptologie Historikové, archeologové, egyptologové umí velmi dobře sbírat a třídit indicie o dějinách společnosti. Někteří se snaží i o interpretaci souvislostí. K tomu, aby se mohli vyjadřovat o současném či budoucím stavu naší civilizace, jim však chybí některé nástroje exaktní vědy. V tomto příspěvku uvedu několik příkladů pokusů o exaktnější přístup interpretace dat o administrativě starověkého Egypta v rámci sedmi zákonů vývoje civilizace formulovaných Miroslavem Bártou. Fyzikové tak mohou získat povědomí o metodách, které se ve fyzice běžně nepoužívají, ale zároveň mohou svým poznáním přispět na základě analogií k rozvoji modelů chování společnosti lidí. |
| 6. 10. 2022 | Ing. Jan Chochol, Ph.D. (On Semiconductor) |
Karbid křemíku – nazelenalá revoluce Pro kompletní dekarbonizaci a elektrifikaci světového průmyslu a dopravy je potřeba zvládnout několik dílčích úloh – výrobu, distribuci, skladování a spotřebu elektrické energie. V této přednášce se podíváme na jednu veřejnosti méně známou věc, která tyto oblasti propojuje: výkonovou elektroniku, a především jejího současného premianta, karbid křemíku (SiC). Podíváme se, co všechno obnáší pro polovodičový průmysl rozdíl mezi křemíkem a karbidem křemíku, jaké jsou u SiC výzvy a očekávání a co skutečně znamená přejít u elektroaut na součástky z nazelenalého polovodiče. Přednášet bude Jan Chochol, Ph.D. z onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. |
| 13. 10. 2022 | Ing. Zuzana Patáková (Thermo Fisher Scientific) |
Kryogenní elektronová tomografie Snad všichni z nás viděli vizualizaci struktury viru COVID -19, ale víme jak tato data získat? Projděme si základy kryogenní elektronové mikroskopie, co nám tato technologie přináší a jaké možnosti do budoucna otevírá. Zjistíte, za co byla v roce 2017 udělena Nobelova cena a že není led jako led. |
| 20. 10. 2022 | doc. Mgr. Jakub Holovský, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze) |
Fyzikální limity fotovoltaické přeměny a jejich překonávání nejnovějšími materiály Mnoho nového se děje v solárním sektoru z hlediska energetiky, jak můžeme sledovat všude kolem sebe. O to důležitější je, že nové věci se dějí i v laboratořích, kde se tyto technologie vyvíjí. Staré známé křemíkové moduly nedávno změnily svůj vzhled a již běžně překonávají účinnost 20%. Vedle toho se již několik intenzivně zkoumá nový, potenciálně levný materiál, zvaný hybridní perovskit. Ten může pomoci posunout účinnost křemíkových modulů až na 30%. Právě něco takového se povedlo kolegům vědcům ve Švýcarsku. Povíme si, jaké použily triky a jaké fyzikální limity museli překonat. Nic není zadarmo a hybridní perovskit má i své vady, jako jeho omezená životnost či přítomnost olova a jestli jednou bude na našich střechách, je otázka. Protože ale fyzikální principy zůstávají stejné a chemických prvků má příroda v zásobě dostatek, dobrodružství materiálového výzkumu nekončí. |
| 27. 10. 2022 | Ing. Miroslav Havránek, Dr. rer. nat. (Aldebaran Group) |
Raný vesmír očima Webbova dalekohledu V červenci letošního roku započal naostro vědecký program Webbova kosmického dalekohledu a zveřejněním prvních barevných fotografií ukázal světu svůj potenciál. Na přednášce se zaměříme na zkoumání těch nejvzdálenějších objektů ve vesmíru, jejichž světlo putovalo vesmírem miliardy let. Jak daleko se vlastně můžeme podívat? Kdy vznikaly první galaxie? Jak se lišily od naší Mléčné dráhy? Uvidíme první hvězdy? Těmito a dalšími otázkami se budeme zabývat na čtvrteční přednášce. |
| 3. 11. 2022 | Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D. (FEL, ČVUT v Praze) |
Z-pinče: současný stav ve světě i v ČR Když se řekne Z-pinč, mnoho z nás si jistě představí počátky výzkumu termonukleární fúze nebo imploze válcových struktur z tenkých drátků. Výzkum Z-pinčů však během několika dekád své existence prošel vývojem jak po stránce technické, tak po stránce fyzikální. Moderní silnoproudá impulsní elektronika a pochopení fyziky imploze plazmatu umožnily například dosažení účinné produkce vysoce intenzivních impulsů neutronového a rentgenového záření či vystavit implodovanou hmotu extrémním fyzikálním podmínkám, například tlakům a magnetickým polím, které v pozemských podmínkách lze dosáhnout jen po velmi krátkou dobu. Tím se Z-pinčový výzkum stal zajímavým nejen pro jadernou fúzní energetiku, ale i pro řadu jiných vědních oborů. V závilosti na aplikaci se v současné době můžeme setkat s širokou škálou různorodých implozních zátěží včetně vícestupňových systémů založených na dynamicky vstřikovaném předionizovaném plynu. V této přednášce si povíme něco o současném Z-pinčovém výzkumu jak na domácí půdě, tak ve světě. |
| 10. 11. 2022 | prof. Ing. Jan Vobecký, DrSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
HDVC – Vysokonapěťový ss přenos elektrické energie – technologie pro vysokou účinnost a stabilitu sítě Zdroje elektrické energie jsou jen zřídka v místech její spotřeby. Tento problém řeší HVDC technologie pro přenos velkých výkonů (až 12 GW) na velké vzdálenosti (až 3000 km) s mnohem menšími ztrátami oproti systémům na bázi střídavého proudu. Bude vysvětlen základní princip HVDC, jeho historie a budoucnost včetně ukázek existujících instalací ve světě. Vše z pohledu návrháře křemíkových tranzistorů IGBT a tyristorů pro HVDC, na jejichž výrobě se podílí podnik Hitachi Energy v Praze. |
| 24. 11. 2022 | prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
Nejsilnější magnetická pole ve vesmíru S magnetickými poli se ve vesmíru setkáváme na každém kroku. Ovlivňují životy hvězd od jejich vzniku až po závěrečná stádia. V přednášce si ukážeme, jak dokážeme magnetická pole různých objektů určit, jak vznikají a jak se přeměňují. Nejsilnější magnetická pole nalezneme v okolí neutronových hvězd. Pokud rotují dostatečně rychle, stanou se magnetary, jejichž pole je natolik enormní, že v jeho přítomnosti neplatí zákony klasické fyziky. Vydejme se společně na výlet do míst, kde naše představy zcela selhávají. |
| 1. 12. 2022 | Ing. Dana Drábová, Ph.D. (SÚJB) |
Jádro nám může pomoci Krátké zamyšlení nad dnešním energetickým světem a možnostmi jaderné energetiky. |
| 8. 12. 2022 | Ing. Slavomír Entler, Ph.D. (Ústav fyziky plazmatu AV ČR) |
Pokroky ve výzkumu energetického využití jaderné fúze Úvod do problematiky jaderné fúze, přehled fúzních reaktorů, nejnovější výsledky experimentů na reaktorech NIF, JET, EAST a KSTAR, a stav projektu ITER. |
| 15. 12. 2022 | prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc. (FEL, ČVUT v Praze) |
600. Fyzikální čtvrtek – vánoční pokusničení Výroční 600. přednáška v rámci Fyzikálních čtvrtků, která zároveň uzavře 30. ročník této popularizační akce. Můžete se těšit na zajímavé fyzikální experimenty, které budou doplněny slovem, obrazem, vůní a možná i dalšími vjemy a pocity. |
Přednášky se konají v posluchárně č. 209
v budově ČVUT FEL v Praze 6, Technická 2 a začínají v 16.15 hod.
Přednášky FČ jsou podpořeny z Fondu ČVUT
pro podporu celoškolských aktivit
a z projektu HR Awards.
Srdečně zveme všechny zájemce
| Ing. Vratislav Fabián, Ph.D. organizátor |
prof. Ing. Ondřej Jiříček, CSc. vedoucí katedry |
